Úvodní stránka > technologie > Vývojová prostředí a frameworky

Vývojová prostředí a frameworky

Na současném trhu je k dispozici poměrně široká nabídka vývojových nástrojů a zájemci si mají podle čeho vybírat. Podporovány jsou nejen různé programovací jazyky, ale také metodologie a techniky.

Vývojové nástroje prochází řadou změn. Obdobně jako všechny další programové produkty. Trendem konce minulého desetiletí byla především orientace na podporu rychlého vývoje reprezentovaná nástroji typu RAD. Mezi hlavní současné snahy o zdokonalení patří především podpora nových technologií, jako je například XML či .NET. Stranou zájmu ale nezůstávají ani ostatní, zdánlivě okrajové problematiky – podpora týmového vývoje, správa verzí a vzájemná spolupráce s vývojovými nástroji různých kategorií.

Důležité je uvědomit si, že vývojové nástroje zpravidla představují produkty závislé na konkrétní platformě (jak z hlediska výsledné aplikace, tak z hlediska samotného nástroje). Tuto místy značně omezující skutečnost se snaží překonávat již některé dnešní nástroje, například pomocí Javy, podpory architektury .NET nebo alespoň několika operačních systémů. Tento trend se bude v nejbližší budoucnosti ještě více prohlubovat. Naneštěstí je podpora více prostředí nepoužitelná v případě nástrojů a aplikací, které vyžadují maximální využití platformově závislých vlastností.

Vývojové nástroje bývají distribuovány v podobě, která umožňuje tvorbu programů požadovaného typu. Při hlubším poznání možností používaného vývojového nástroje ovšem obvykle dochází ke zjištění, co vše není možné s jeho pomocí dosáhnout. A tehdy se otevírá šance pro dodavatele rozšiřujících modulů – ať již komerčních či v rámci komunity nabízející volně dostupné programové vybavení. 

Situace doplňování a rozšiřování přitom představuje zcela normální stav. Nezapomínejme na to, že dát na trh univerzální vývojový nástroj pokrývající všechna možná zákoutí a nejneočekávanější požadavky jednotlivých vývojářů je nemožné. Ani ne tak z technologických důvodů, ale především z důvodu neefektivnosti takového kroku. Vývojový nástroj je opět programový produkt, který musí někdo vytvořit a který prochází některým typem životního cyklu. Vývoj takového nástroje tedy představuje nemalou finanční investici, která se musí vrátit v co možná nejkratším čase s co možná největším ziskem. Pokud by se autoři vývojových nástrojů snažili vyhovět všem požadavkům, cena těchto nástrojů by dosahovala několikanásobku současné úrovně.

Já jsem .NET a kdo je víc?

Jednou z podstatných novinek v oblasti vývojových nástrojů posledních let  je stále rostoucí podpora architektury (frameworku) Microsoft .NET. Díky tomu, že tato architektura je ze své podstaty určena především pro tvorbu otevřených řešení, je zájem ze strany nejvýznamnějších vývojových nástrojů zcela pochopitelný. Zcela samozřejmá je a musí být podpora architektury .NET sadou vývojových nástrojů Microsoft Visual Studio .NET

V souvislosti s architekturou .NET se stále častěji hovoří o budoucnosti Javy. Ve skutečnosti ale nejde o to, zda zvítězí C# nebo Java, ale jak v budoucnu dokáží jednotlivé vývojové a provozní platformy spolupracovat a do jaké míry budou moci vývojáři využít výhod obou světů. Tedy přesněji – nejen těchto dvou, ale všech dnes i v budoucnu existujících prostředí. Architekturu .NET je třeba chápat jako jednu z celé řady variant, která i přes vcelku dobré vyhlídky ale nikdy určitě nebude variantou jedinou.

© Trisul.cz 2005 - 2018 | Reklama zde |